Informací o cestě, co zabalit do batohu, jak se kam dostat a podobně je na internetu spoustu. Dovolím si přidat pár naších postřehů, které třeba někomu pomohou při jeho cestě:-)
Poté co jsme úspěšně doputovali do cíle naši pouti, strávili jsme v městě dva slunečné (a horké) dny. Od začátku pouti vše vycházelo podle plánu. To se však mělo změnit. V pondělí totiž nastal čas návratu domů. Při odchodu z ubytovny jsme netušili, že namísto postele budeme v úterý večer stále v Madridu.
14:43:10
Severni pol je dobyt! Za pekneho pocasi jsme urazili zbyvajicich 20km a kolem 11 hodiny usedli pred katedralu v Santiago de Compostela. Cesta ubihala rychle, na Monte Gozo (posledni kopec pred mestam, z nej je to uz stale z kopce) jsme meli malou pauzu a pak uz katedrala:-) Pruvodce strasil horami turistu na poslednich kilometrech, ale nakonec se nic takoveho nekonalo. Az pred katedralou byl nacvak. Ale stalo to za to;-)
21:45:07
Byli jsme pozjistovat informace na autobusovem nadrazi. A padly nase plany na cestu k mori:-( V nedeli jezdi autobusy jen dvakrat denne a u more bychom byli nejake 4 hodiny. No neberte to za 550 Kc zpatecni... A nebo bychom tam museli prespat, coz vychazi na nejakych 1500 Kc za pokoj pro dva. Tak zustaneme v Compostele a budem odpocivat a odpocivat:-)
Co se tyce nasi pouti, ukazalo se jako chytre reseni jit v Compostele nejdrive na ubytovnu, nechat tam veci a az pak jit do katedraly. S batohem vas tam totiz nepusti. Taky jsme si vyzvedli nase poutnicke certifikaty (pro ty co ujdou alespon 100 km), poridili na ne za 1 euro tubus (at je moc nepomackame), zucastnili se poutnicke mse (behem ktere stale prochazeli turiste, coz dost rusilo), videli jsme na konci mse obri kadidelnici, ktera se houpala pres celou katedralu, pokecali s panem, ktery jde pesky az z polske Wroclawi (vysel nekdy v dubnu), potkali se opet se Zoltanem (taky byl zdesen z cen za dopravu a ubytovani na konec sveta), ... Ted uz jdeme spat, i kdyz venku jeste aspon hodinu bude svetla habadej:-)
12:02:36
Dnesnich 22 km do mesta Pedrouzo se neslo ve znameni deste, prselo celou trasu (ted kdyz sedime pod strechou pred ubytovnou tak prestalo). Trasa vetsinou vedla po rovine, pres eukalyptove lesy, jen pres vesnice byla trasa vyasfaltovana, nebo vydlazdena kameny (coz je snad ten nejhorsi povrch, tvrdy jako asfalt ale hrbolaty, takze si kotniky uzijou). K ubytovne jsme dorazili velmi brzy, ale ani zdaleka jsme nebyli prvni. A to jsme sli v kuse, bez prestavky. Dnesek byl take prvim poradnym testem nasich bot - pres blato, kaluze a vevnitr zustalo sucho:-) A ted vypadaji jako bychom v nich bezeli nejaky blativy zavod:-) Po prichodu k ubytovne jsme vytahli nas varic a uvarili si teply caj. Coz po pochodu v desti vylozene bodlo.
Taky musime rozhodnout, zda do Compostely dorazime v sobotu kolem poledne, nebo zitrejsi etapu rozdelime na 2 minietapy a do Compostely dojdem v nedeli brzo rano. Odsud je to celkem nejakych 20 km.
21:09:09
Odpoledne jsme na internetu hledali moznosti ubytovani u more, ale hotely byly bud vyprodane nebo prilis drahe. Takze nakonec pojedem na Finesterra, kde by mela byt ubytovna. Na obed jsme si uvarili parky, ale zadne masite jako minule. Pekne vybledle, na jake jsme zvykli od nas:-) A na veceri jsme se prastili pres kapsu a poridili pravou sunku. Mnam:-) Zda dojdem zitra do Compostely rozhodnem az zitra, podle pocasi a nalady. Musime totiz nejak vyresit ubytovani az do pondeli, kdy nam leti letadlo do Madridu a pak v utery do Prahy.
Po ceste uz nas netrapi nohy, ktere si na denni porci kilometru zvykly, ale zada, kterym 9kg tezky batoh dava cim dal vice zabrat.
12:43:17
Po ujiti 26 km jsme dorazili do vesnice Ribadiso, kde mame v planu stravit dnesni noc. Po ceste jsme si vsimli odvazneho znaceni na zdi neomitnuteho baraku a hlavne na kontejneru. Co se stane az ho nekdo premisti... Cesta az na posledni kilometry ubihala mirne z kopce, slunce svitilo a slo se ve stinu eukalyptu. Ke konci jsme putovali spalenym lesem, nastesti uz nehorel:-) Taky jsme predehnali 4 z 5 clenu zahadne rodiny batuzkaru (coz doporucuje 5 z 5 psychologu). Po prichodu jsme postavili batohy do rady na ubytovani a vydali se na pivo Estrella Galicia. Po predchozich zkusenostech (normalne davaji takovou vetsi stamprli) jsem si hned porucil "grande". A bylo vynikajici.
Nad hlavou nam co chvili pristavaji a startuji letadla z Compostely, do ktere nam chybi necelych 40 km.
21:06:58
Vzhledem k tomu, ze mame za sebou jeden z nejdelsich useku, a protoze v Ribadiso krome ubytovny a hospody nic neni, bylo odpoledne ve znameni odpocinku. Nejdrive jsme se chvili opalovali, ale slunce bylo dost ostre tak jsme zalezli dovnitr. Taky jsme zjistili, ze tady neni obchod a jelikoz se zasoby jidla povazlive tenci, vydali jsme se do restaurace. Oni neumeli anglicky, my neumeli spanelsky, tak jsme nakonec skoncili u vybornych kurecich prsicek. Neradi bychom totiz nasli na taliri chobotnici, ktera je vyhlasenou pochoutkou vedlejsiho mesta. Neni tady ani kostel, takze jdeme spat, zitra nas ceka posledni brzke vstavani.
Ubytovna je az na sprchy a ucpany zachod skvela, cela z kamene, je v ni chladek a sero, takze se dobre spi:-)