Před pár dny proběhla českými médii zpráva o testování nástupce TGV na zkušebním okruhu v Cerhenicích. Bylo by škoda nevyužít příležitosti, volné soboty a nepokochat se vlakem, který u nás nejspíše hned tak neuvidíme.
Výlet vlastně začal v pátek odpoledne, kdy jsem se vydal na nádraží pro SONE+ a přes internet nakoupil 2 místenky na ranní IC 580 ze Studénky do Kolína (když jsem naposledy přednesl u pokladny požadavek 2 místenek ke stolu vedle sebe na RailPlus, jedna ze Studénky, druhá ze Zábřehu na Moravě a pokud možno do vozu číslo 3, tak se pokladní málem vyvrátila). Ráno v sobotu v 5:35 odjížděla moje Regionova z Bílovce (měla poruchu IS a tak nejdříve jela do „Start IS“,pak do „R_044785C5 ID=18“ a nakonec opět do Start IS) a za 15minut jsem pln očekávání, co za soupravu na IC přijede, stepoval ve Studénce na nádraží. Stihl jsem si vyfotit CityElefanta jedoucího na trase Bohumí-Zábřeh na Moravě (smysl Os na tak dlouhé trati mi uniká) a už přijíždělo IC. Volba třetího vozu se ukázala jako správná, neboť první dva vozy rozhodně nebyly mé oblíbené Bpee (které tam podle řazení měly být). Vlak byl plný zhruba ze ¾, což se v Suchdole n. Odrou a hlavně Olomouci (odkud byl vlak vyloženě přecpaný) podstatně změnilo a tak po přistoupení přítelkyně našla její místenka uplatnění. Do Kolína jsme přijeli na čas. Vzhledem k chaosu zapříčiněného probíhající rekonstrukci zdejšího nádraží se nám podařilo sednout do špatného vlaku (bohužel měl stejnou cílovou stanici ale jinou trasu) a tak jsme se podívali do Poděbrad (asi trest za to že jsem tento druhý cíl sobotního výletu vyškrtl). Veškeré osobní vlaky, které jsme ten den v okolí Kolína použili, byly vedeny jednotkou CityElefant. Na to, že jsou to poměrně nové vlaky, byly v opravdu žalostném stavu. Sedačky se nevysávaly snad půl roku, okna poškrábané nadpisy, zbytek popsán fixy, ze 4 jednotek šla pouze v jedné klimatizace (což je při absenci otevíratelných oken problém). Jak se později ukázalo, nejednalo se o to nejhorší, čím ten den pojedeme. Do Cerhenic jsme vlivem zajížďky do Poděbrad dojeli o hodinu později oproti plánu, což bylo nakonec dobře. Nebyli jsme jediní zvědaví na francouzský zázrak a od ostatních šotoušů jsme se dozvěděli, že souprava AGV začala teprve před chvíli jezdit. Potěšila mě možnost dojít bez porušení nějakých zákazu až přímo ke kolejím okruhu (vstup do kolejiště už samozřejmě zakázaný je). Vyfocené fotky si můžete prohlédnout zde. Souprava je to pěkná, nejvíce mě překvapilo, s jakou tichosti se po okruhu pohybovala (v porovnání s rachotem vlaků projíždějící po blízké koridorové trati). Po zhruba hodině a půl nastal čas návratu. Z Kolína jsme jeli R 629. Že na něm budou řazená obyčejná B bylo očekáváno, ale že to budou B vytáhnuta snad ze šrotiště, to opravdu ne. Zvenku silně se odlupující barva, zevnitř orvané těsnění kolem oken (ale lepidlo zůstalo, takže to vypadalo dost nechutně), podlaha nevytřena už pěkně dlouho, dveře do kupé prohnuté snad o 2cm, zkrátka hnus. Aspoň že jsme jeli na čas. Ten den končila naše cesta v Zábřehu na Moravě. V neděli jsem pokračoval už sám směr Bílovec. R 707 jel na čas, taky byly řazené pouze B ovšem co do údržby minimálně o 2 třídy výše než na R 629. Až do Červenky se jelo (vzhledem k stavbě) krokem, pak fíra zabral a švihali jsme si to 140km/h (se zastávkou v Olomouci) až do Přerova (příjezd na čas) a po 2 přestupech až domů.
PS: Omluvte slabou kvalitu fotek, nejsme fotografové , fotografie mají mít dokumentační charakter.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.