Santiago de Compostela – 13. 7. 2010

12:33:14
Dnesni etapa naz zavedla do 23km vzdaleneho mesta Portomarin, leziciho na Brehu jezera Emblase de Belesar. Vyrazili jsme uz v 5:36 rano (po vydatne snidani skveleho jogurtu) a jeste za tmy urazili prvni kilometry stoupani, ktere koncilo az tesne pred prichodem do cile. Ale nebyly to zadne hory jako minule, maximalni dosazena nadmorka vyska byla 660m. n. m. (samotny Portomarin ma 420 m. n. m.). Rano se nam nad hlavami honila oblaka, dokonce i zacalo mrholit, takze doslo na plastenky. Nastesti se zadny poradny dest nekonal. Opet me zlobila prava noha, ale Aja udelala z obvazu takovou skvelou fintu a prestalo to. Pak uz jsme sli rychle, dokonce se zacala trhat oblacnost (jeste stale se trha, tak kdo vi co z toho nakonec bude) a my dorazili k ubytovne.
S ubytovnama se to ma tak, ze jsou v podstate 2 druhy: soukrome (drazsi, novejsi, oteviraji uz kolem 11:00, nejsou tak hned plne) a ubytovny provozovane nejruznejsimi neziskovkami, dobrovolniky a podobne (levnejsi, oteviraji v 13:00, v horsim stavu). Samozdrejme se najdou vyjimky, jako napriklad ubytovna ve vesnici La Faba, ktera byla provozovana nemeckym zdruzenim, patrne z Kolina nad Rynem) a ktera byla levna a pekna. Dnes tedy spime v soukrome ubytovne s cenou 10Eur/os.

21:16:20
Po ceste jsme take zacali casteji potkavat pastevce, jak zenou kravy a ovce. To si takhle v klidu kracite, predstirate ze vas nic neboli a najednou v zatacce proti vam 20 krav. Nezbyva nez doufat ze se vam podari proklickovat mezi nimi a neslapnout pritom do srapnelu, kterych nechavaji opravdu hodne.
Taky se objevil novy druh turistu - kufrikari. Jsou podobni batuzkarum, ale navic vypadaji jak chodici reklama na Nike a Adidas, a veci si nechavaji vozit v kufrikach, s kterymi tady pak hrkaji po zemi. Uz abychom tam byli, zacina to pripominat modni prehlidku:-)
Vecer jsme byli na msi - vcelku normalni, az na to ze kostel mel misto zvonu reproduktor. No proc ne:-)