Co se přihodilo :-)

Santiago de Compostela - cesta zpět

22. 7. 2010 15:35
Rubrika: Santiago de Compostela | Štítky: tema:nacestach

Poté co jsme úspěšně doputovali do cíle naši pouti, strávili jsme v městě dva slunečné (a horké) dny. Od začátku pouti vše vycházelo podle plánu. To se však mělo změnit. V pondělí totiž nastal čas návratu domů. Při odchodu z ubytovny jsme netušili, že namísto postele budeme v úterý večer stále v Madridu.


Na letiště v Compostele jsme dorazili podle plánu kolem poledne, s úmyslem pozorovat provoz letadel a hemžení na letištní ploše. Brzy se ukázalo, že veškeré dění je schováno za velkou betonovou zdí, nebo za některou ze spousty budov. Pozorovat tedy nebylo co. Letiště je poměrně malé (odlétají cca 2 letadla za hodinu), pouze dva nebo tři drahé obchody a tak jsme si čas krátili čtením časopisu nakoupených ještě v Praze. Taky jsme před terminálem založili tábor a v rámci vypotřebování plynu z vařiče (do letadla se nesmí vzít) vařili párky. Čas ubíhal a v osm hodin večer nastal čas na odbavení našich batohů a hurá přes bezpečnostní kontrolu na druhou stranu terminálu, ze které byl na plochu výhled. V deset večer, v čase našeho odletu bylo oznámeno zpoždění. Nejdříve španělsky, poté anglicky. Jenže Španělé mají potřebu mezi sebou veškeré informace neustálé prodiskutovávat (čehož jsme si všimli už při putování) a tak po španělském hlášení začali na sebe pokřikovat a z angličtiny nebylo slyšet nic. Odlet se nakonec uskutečnil chvíli po půlnoci a po 40 minutách jsme přistáli značně unavení v Madridu.

Úspěšně jsme našli klidné místo na spaní, vybalili spacáky, karimatky a usnuli. Ráno se ukázalo, že jsme se uložili přímo před bezpečnostní kontrolou, naštěstí po našem příletu odlétal první let až někdy v sedm ráno. Do Prahy nám letadlo odlétalo až v 15:00, a tak jsme prošmejdili nový terminál T4 (stojí za návštěvu, je opravdu pěkný), zašli si na oběd, znovu potkali Zoltána (který právě přiletěl z Compostely) a v jednu hodinu odpoledne se vydali odbavit naše batohy na poslední leteckou část cesty. Za bezpečnostní kontrolou jsme v rámci zbavení se drobných mincí nakoupili nějaké dobroty na cestu i na rozdání doma a včas se postavili na začátek fronty na nástup do letadla.

Ve tři hodiny odpoledne dorazili pracovníci letiště a španělsky něco vysvětlovali. Z výrazu ostatních jsme pochopili, že hned tak nepoletíme. Na dotaz pak pověděli i anglicky, že letadlo má minimálně 4 hodiny zpoždění. Také nás poslali do restaurace, kde jsme na náklady letecké společnosti dostali nějaké to jídlo a pití. Volný čas jsme věnovali prozkoumávání letiště, abychom v sedm večer zjistili, že odlet je o další hodinu odložen. Což nepotěšilo ani nás, ani taťku se strýcem, kteří na nás už pět hodin čekali v Praze na letišti.

A pak se najednou na ploše objevil letoun WizzAir. Radost byla obrovská, jen o málo menší než zklamáni po zjištění, že se jedná o letoun letící do Katowic a ne do Prahy. Z internetu jsme vyčetli, že naše letadlo odletělo z Prahy teprve v 17:15 a nebude tedy v Madridu dříve než kolem osmé (no měli jsme radost, že aspoň odletělo).

Kolem půl deváté večer začal konečně nástup. Ovšem chvíli po nástupu se ozval kapitán s hlášením, že v Praze měli technickou poruchu a nyní nejsou volné letecké trasy přes Pyreneje a náš start je minimálně o hodinu odložen. Po hodině přišla dobrá zpráva. Dostali jsme povolení letět oklikou přes Itálií. Díky tomu se let prodlouží a je třeba před startem dobrat další palivo pro delší let. Když jsme večer v deset hodin (tedy v době, kdy jsme už měli být doma) konečně odstartovali, rozezněl se letadlem bouřlivý potlesk. Skutečně jsme letěli velkou oklikou, dost dlouho podél pobřeží, ale byla už bohužel tma tak toho moc vidět nebylo. V jednu ráno dosedlo letadlo se sedmihodinovým zpožděním na plochu ruzyňského letiště.

Protože jsem měl pojištěno zpoždění letu, vydal jsem se na informace pro potvrzení o zpoždění. Nejdříve mě poslali někam, když jsem se nedal tak řekli, ať přijdu v 8 ráno. Víc se semnou nikdo nebavil. Jelikož jsem od Ostravy a nehodlali jsme na letišti trávit noc, navíc nás čekalo 390km domu autem, vyfotil jsem příletové tabule a odjeli jsme domů. A v pět ráno jsme konečně ulehli k spánkuJ

Na pojišťovně jsem se dozvěděl přesně to, co jsem čekal. Není písemné potvrzení, není vyplácena pojistka. Mám si prý zajet do Prahy, to že je v jednu ráno na letišti vše zavřeno je nezajímá. A pak se pojistěte... (Ano, mají to v podmínkách).

Celkově nám pouť až na malý zádrhel s cestou domu vyšla parádně a rozhodně stojí za to. Pokusím se časem sepsat nějaké praktické postřehy pro ty, co o něčem podobném přemýšlejí.

Sdílet

Komentáře

kuchi No ja mam s WizzAir zatim vzdy dobrou zkusenost (tedy az na tenhle jeden let), ale je fakt ze na foru o nich ctu neco jineho:-) Beru to tak ze letadlo se muze pokazit kazdemu a nez aby leteli s porouchanym letadlem tak ho radeji opravili.

HejTi Heh, s wizzairem je to zpoždění snad pravidlo. Když jsme letěli do Barcelony, tak jsme měli cca 4 hodiny zpoždění a čekání bylo okořeněné tím, že s námi letělo spoustu lidí, kterým wizzair týden před let zrušil úplně. Potom už nás vůbec nepřekvapilo, že jsme měli 3 hodiny zpoždění i na zpáteční cestě.<br />
<br />
Mno ale každopádně vítej zpět a díky za online reportáž!

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio