Windows 8 EU Friendly Edition

Není tomu tak dávno, co monopolní Microsoft vydal svůj nejnovější operační systém splňující veškeré směrnice EU. Natěšen sliby marketingových mágů a logem 12ti hvězdiček, vydal jsem se pln očekávání do nejbližšího IT shopu.

Prodavač mě potěšil možností vybrat si z 8 druhu krabiček nejrůznějších tvarů a barev od různých výrobců. Trochu mě sice zarazilo, že ani na jedné nebylo ono slavné okenní logo, ale na tom přece operační systém nestojí. Další radost  mi způsobila přítomnost pouze 512MB flash disku namísto několika gigabytového DVD. Že by softwarový gigant konečně zapracoval na optimalizaci? Celý natěšený spouštím počítač a během bootování marně hledám návod. Místo něj nacházím pouze jakýsi seznam 4096 výrobců a prodejců návodu, u kterých je třeba jej objednat. No co, XP a Visty jsem taky nainstaloval bez problému.

První náznak budoucích problému přichází brzy. Na obrazovce svítí výzva, ať stiskem čísla vyberu, od které firmy chci instalovat ovladač klávesnice. Klávesnice bohužel bez ovladače nefunguje, vše naštěstí vyřeší předpisový EU-odpočet 1024s po jehož uplynutí se automaticky vybere náhodná možnost. S tou ovšem moje klávesnice nefunguje a tak nezbývá než vyčkat 16s na automatický restart. Na počtvrté naštěstí náhodná možnost vybrala správně a já můžu za hodinu od začátku instalace pokračovat volbou písma, které bude instalátor používat. Dále stačí vybrat název operačního systému z 32 autorsky chráněných možností (cena jednoho výběru již v ceně OS) či dodat další na disketě (hned po tom co si vyberu ovladač disketové mechaniky) a jeho logo (zvlášť zajímavý je model zamřížovaného okna, za kterým sedí tučňák cpoucí se nakousnutým jablkem). To se ovšem zobrazí až poté, co si ze 4 grafických prostředí vyberu to pravé. Potěšen dosavadními úspěchy se prokousávám volbou souborového systému (naštěstí už v grafickém kabátku), výběrem ovladače pro myš a pevný disk.

Po 4 hodinách usilovné práce na mě vykoukne uvítací obrazovka s možností volby skutečné uvítací obrazovky (8 možností), na které dostávám informací, že operační systém jako takový prakticky nic neumí. Veškeré potřebné programy jdou však jistě najit na internetu. Jenže ouha, ono nepoužitelné modré E, které je použitelné maximálně tak na stažení Opery či Firefoxu není přítomno. Nevzdávám se a oblíbený prohlížeč stahuji na druhém PC vybaveném monopolními Windows XP. Během stahování si všímám smutku kamaráda, který musí žít pod diktátem monopolní firmy a mít nainstalované nejen IE, ale i Windows Media Player, Poznámkový blok a dokonce Průzkumníka. Zde pomůže pouze 32% svěcená voda v objemu alespoň 2048ml (ještě že němá Visty, tam je již za potřebí 64% o objemu 4096ml)

Instaluji prohlížeč. Jenže ouha. Výrobce mé síťové karty je zrovna ve sporu s Microsoftem a tak jeho ovladač není v seznamu. Nepotěší ani fakt, že síťová komunikace je ukryta hluboko v jádře a je třeba ovladač zavést již při instalaci (což bych se dozvěděl ihned na straně 2048 návodu od firem, které nejdříve uvádí obsah příručky a až pak smluvních ujednání, či na straně 2047 u firem, které obsah tisknou na konci). Nezbývá, než zakoupit novou síťovou kartu a instalaci provést znovu. Tentokrát instalátor vybral ze všech 128 ovladačů klávesnice ten správný hned na po sto dvacáté páté, a já tak můžu za den a půl neustálých restartů nejen znovu vybírat souborový systém, ale taky platit nový poplatek OSA za druhý výběr názvu OS.

Pomalu zjišťuji, že tudy cesta nevede, vracím se k časem osvědčeným a vylazeným Windows Vista (nyní stahovaného pod přezdívkou Windows 7). Snad si spravím chuť tím novým Audi, jen doufám že od všech výrobců vyberu ten správný motor, převodovku, navigaci, sedadla, rádio, lak, světla, žárovky, pojistky, kola, ...